Vybírala jsem schránku a přišel mi dopis. Pětiletá mne sledovala, jak jej rozbaluji a čtu. Pak se vyjádřila, že by také chtěla dostat dopis. Že by si chtěla s někým dopisovat. Napadlo mne, že to je výborný nápad. Můžeme se tak začít snadno a přirozeně věnovat písmenkům. A tak si vílka začala dopisovat s jednou ze svých babiček. První dopis poslala babička. Vílka měla velkou radost, když ve schránce byl dopis právě pro ni.
Babička poslala i malé překvapení.
Dopis jsme si přečetli a ještě jsme ho využili pro malou zábavu s poznáváním a hledáním písmenek. Zakroužkovali jsme si všechna E.
A pak vílka chtěla vyhledat všechna A, H a ještě i T.
Po nějakém čase jsme babičce napsali také dopis. Psát jsem musela já, vílka diktovala. Dopis pojala jako nějaké přání, kde jí přála samé pěkné věci. Namalovala k tomu i několik obrázků.
Soukání do obálky byl trochu oříšek.
Obálka je prý smutná, trochu ji chce vyzdobit nálepkami.
Samými holčičími a nešetřila.
Pak následovalo psaní adres. Společně jsme si zopakovali, kde bydlíme my a kde bydlí babička. Vílka se rozhodla, že oslovení napíše ona. Předepisovala jsem jí písmenka a ona opisovala.
U přepážky si to skoro vše vyřídila sama.
A teď budeme čekat na odpověď od babičky.
Jee to je krásný. Taky bych chtěla dostat takový dopis :-)
OdpovědětVymazat