Nejvíc času (asi 5 minut) mi zabere nastříhat a popsat papírky a přilepit je k autíčkům. Další k jednotlivým garážím.
A můžeme začít s parkováním.
Jak rychlá byla příprava, snad o to rychleji je úkol splněn.
Čtyřletá to zvládá levou zadní a roční vílka se k tomu lačně hrne. Musím ji držet bokem. Jde to těžko, vysmekává se mi, je vážně rychlá. Několik lístečků končí v jejích ústech. Pláči jedné nebo druhé vílky se nejde vyhnout. Až se vše zklidní, čtyřletá vílka mě velmi mile překvapí. Před svoji sestřičku na zem položí několik kelímků s různým obsahem. Je to prý úkol pro ni.
Auta máme zaparkovaná a prý co teď. Nevím, nic mě nenapadá. Neříkám nic, čekám, co bude. Vyvinula se nám z toho dobrá hra. Říkám čísla a vílka mi předvádí dané auto, jak perfektně jezdí. Ještě nepozná všechna čísla, tak ji ke každému dokreslím puntíky.
Počáteční rozpaky se rozplynuly a bavíme se královsky. Vyplatí se dát dítěti čas.
Žádné komentáře:
Okomentovat